Pokud dodržujete správný pitný režim, pak máte určitě bod navíc. Ale ono to ještě není všechno. Spousta nápojů totiž obsahuje spoustu „éček“.  A některá se na vašem zdraví mohou podepsat.

Hovorově se jim sice říká éčka, ovšem správně to jsou potravinářská aditiva neboli přídatné látky, ať už umělé (vyráběné synteticky) nebo přírodní (získávané z přírodních surovin). Nepoužívají se samostatně, ale přidávají se do potravin – při jejich výrobě, balení, přepravě či skladování. Jejich úkolem je vylepšení některých vlastností potravin jako například prodloužení jejich trvanlivosti, zatraktivnění barvy nebo textury, zvýraznění chuti, snížení energetické hodnoty. Do nápojů se nejčastěji přidávají konzervanty, barviva a sladidla.

Konzervační látky – brání množení škodlivých organizmů v potravině a prodlužují dobu její použitelnosti. Ještě donedávna byla spotřeba konzervantů ze strany výrobců potravin značně vysoká – v důsledku pohodlnějšího života s instantními pokrmy, polotovary a potravinami nekonečně dlouhé trvanlivosti. Dnes se konzervační látky přidávají do potravin v daleko menší míře a nahrazují se konzervačními výrobními technologiemi. Například nápoje, mléčné výrobky a některé dochucující potraviny jsou konzervovány tepelně.

Barviva – se používají k dobarvení potravin, a to buď z důvodu dodání barvy ztracené úpravou, nebo z důvodu dodání barvy, kterou potravina přirozeně nemá. Většina spotřebitelů dá totiž přednost výrazně růžové šunce před tou bledou nebo zářivě oranžovému nápoji před přirozeně světlým. Barviva přidávaná do potravin jsou přírodní, přírodně identická nebo syntetická.

Náhradní sladidla – mají od podobné až po mnohonásobně vyšší sladivost než sacharóza. Na rozdíl od cukru působí v menší míře nepříznivě na tvorbu zubního kazu a jsou vhodná pro diabetiky. Některá však paradoxně zvyšují chuť k jídlu, mění chuť při tepelném zpracování, hořknou v ústech nebo zanechávají kovovou pachuť na jazyku. „Nyní je u nás k doslazování potravin nově povolena sukralóza, vyráběná ze sacharózy. Je šestsetkrát sladší než cukr, stabilnější než ostatní syntetická sladidla a nejsou u ní známy žádné nežádoucí účinky,“ vysvětluje Ing. Daniela Winklerová, vedoucí pracovní skupiny pro aditiva a speciální potraviny Státního zdravotního ústavu.

Potravinářská aditiva jsou nejčastěji spojována s různými projevy připomínajícími alergie, s astmatickými záchvaty, průjmy, nevolnostmi a s řadou dalších okamžitých reakcí, ale také se vznikem nádorů nebo nepříznivým vlivem na reprodukci, vývoj plodu, pozornost a aktivitu dětí. Když už si tedy dáte nějakou tu sušenku, uzeninu nebo tavený sýr, kde se to éčky jenom hemží, nezapíjejte je dalšími éčky, ale třeba vodou nebo naředěným džusem či nektarem bez konzervantů, barviv, aromat a umělých sladidel. Na druhou stranu, pod éčkem se mohou schovávat také vitamíny, které rozhodně nelze označit za škodlivé.

Další přídatné látky se vyskytují v potravinách přirozeně (například kyselina citrónová v citrusových plodech), bez problémů se používají už dlouhou dobu a považují se tudíž za bezpečné. „Největší nebezpečí přídatných látek nespočívá ani tak v nich samotných jako v potravinách, v nichž se vyskytují. Aditiva často maskují laciné náhražky použité při výrobě potraviny a obvykle se vyskytují v trvanlivých potravinách s vysokým obsahem tuků, cukru, čistých škrobů a soli,“ varuje Ing. Winklerová.