Není snad potravina či nápoj, kolem kterého by bylo tolik rozruchu, kolovalo o něm tolik mýtů a nepravd jako o mléku. Čerstvé mléko lidé konzumovali od té doby, kdy první pastevci založili svá stáda. Jde o základní, unikátní a jen těžko nahraditelnou potravinu.

dívka morguefile

Mléko obsahuje průměrně 87,5 % vody a 12,5 % sušiny. Sušinu tvoří mléčný tuk 3,9 %, bílkoviny 3,4 %, mléčný cukr (laktóza) 4,7 % a 0,7 % připadá na další anorganické i organické látky. Mléčný tuk je v mléce rozptýlen ve formě tukových kuliček, je lehce stravitelný (stráví se až 99 % tuku).

Mléčné bílkoviny patří k bílkovinám s nejvyšší biologickou hodnotou pro svůj obsah nepostradatelných aminokyselin. Nejdůležitější bílkovinou je mléčný kasein. K bílkovinným složkám čerstvého mléka patří imunoglobuliny (protilátky), které jsou schopné identifikovat a zneškodnit cizí objekty – bakterie a viry, nebo zabraňují jejich pomnožení (viz laktenin). Enzymy jsou katalyzátory různých chemických reakcí např. trávení, vstřebávání. Mají protibakteriální účinky. Tepelnou úpravou se však hodnota bílkovinných složek výrazně snižuje.

mléko morguefile

Minerální látky, zejména vápník a fosfor jsou v mléce obsaženy v optimálním poměru, který zaručuje jejich maximální využitelnost. Kromě již zmíněného vápníku a fosforu je mléko taktéž zdrojem důležitého hořčíku a draslíku.

Vitaminy v přírodní a optimálně využitelné podobě jsou obsaženy pouze v čerstvém mléce. Jeden litr mléka zabezpečí potřebnou dávku vitaminu B 12, který je důležitý pro tvorbu červených krvinek a fungování nervového systému, vitamínu A důležitého pro ochranu sliznic a zvýšení odolnosti proti infekcím. Vitamin D zase zabezpečuje správné využití vápníku a je nezbytný v prevenci (i léčbě) osteoporózy. Dále mléko obsahuje vitaminy E, B1, B2, B6 a v menších množstvích vitamín C a E.

Čerstvé mléko je živé!

Mléko obsahuje celou škálu mikroorganismů, příznivých i nepříznivých. Přirozená mikroflóra především zahrnuje bakterie mléčného kvašení – rod Lactobacillus a Bifidobacterium. Působí probioticky, to znamená, že příznivě ovlivňují rovnováhu střevní mikroflóry. Přirozenou cestou prodlužují trvanlivost mléka. Působením mléčných bakterií mléko zkysne a je nadále poživatelné. Pouze jinak chutná a je stravitelnější. Mléčné bílkoviny a laktóza (mléčný cukr) jsou rozloženy na jednodušší složky. Bakterie mléčného kvašení potlačují růst a ničí patogenní nežádoucí mikroflóru v trávicím ústrojí člověka.

Nežádoucí mikroflóra se v mléce také nachází, ale pokud neumožníme vlastním špatným zacházením s mlékem vhodné prostředí k jejich rozvoji, tak nám neuškodí. Mléko totiž není proti škodlivým (patogenním) mikroorganizmům zcela bezbranné. Obsahuje laktenin, který patří mezi přirozené ochranné látky – imunoglobuliny typu IgM. Laktenin je obsažen v čerstvém mléce ihned po nadojení, jeho působnost se prodlužuje okamžitým zchlazením. Laktenin vyvolává stav, kdy se v mléce po určitou dobu bakterie vůbec nemnoží. Jeho účinnost končí tepelným ošetřením.

kráva morguefile

Čerstvé mléko pomáhá při posilování imunity, působí probioticky, tedy udržuje střevní mikroflóru v rovnováze, brání pomnožení patogenních bakterií ve střevě. Hraje důležitou roli v prevenci některých chorob, například osteoporózy.

Pro koho není mléko vhodné

Někteří lidé mléko nemusí snášet. Může jít například o nesnášenlivost mléčného cukru, laktózy (laktózová intolerance). Je způsobena deficitem enzymu laktázy, takže se ve střevě neštěpí mléčný cukr. Nestrávená laktóza se hromadí a fermentuje v tlustém střevě a způsobuje trávící problémy (bolesti břicha, nadýmání, průjmy, zácpu, kožní projevy), což se někdy může zaměnit i za „infekční“ průjem.

Podkladem alergie na mléko je imunitní reakce organismu na tzv. alergeny, v případě kravského mléka jde většinou o přecitlivělost na kasein. Projevy jsou podobné jako
u intolerance laktózy.

Foto: www.morguefile.com