V posledním desetiletí jsou alergická onemocnění celosvětově trvale na vzestupu a narůstají zejména v dětské populaci. Alergeny vnějšího prostředí si všichni uvědomujeme, ale většina z nás zapomíná na nástrahy uvnitř domova, které ovlivňují především zdraví malých dětí. V současné době je však na trhu mnoho inovativních řešení, z nichž jsou nejkomplexnější tzv. zdravé byty s řízenou výměnou vzduchu, které nabízí ideální prostředí se sníženým výskytem potenciálních alergenů pro vývoj našich dětí.

Nárůst alergických onemocnění u dětí

V posledních letech jsou alergická onemocnění celosvětově trvale na vzestupu a narůstají zejména v dětské populaci. Na tomto trendu se nepochybně z velké části podílí moderní způsob života. Až kolem 90 % svého života trávíme uvnitř budov, obklopeni moderní technikou a 40 % z nás také zvířecími mazlíčky.

Největší vzestup alergických onemocnění byl především v 70. – 90. letech 20. století. V průběhu 90. let 20. století se stalo jednou z nejčastějších chronických nemocí astma. Výskyt v dětském věku je u něj zřetelně vyšší než u dospělých, v některých zemích dokonce v dětské populaci přesahuje 20 %. Podle odhadu trpí alergiemi přibližně 20 % světové populace. Další růst alergických onemocnění se nadále očekává, protože přibývá lidí, kteří jsou citliví na nejrůznější alergeny. Studie naznačují, že výskyt alergických onemocnění má v Evropě stále rostoucí trend a již není omezen na specifickou sezónu nebo prostředí.
V České republice se udává přes 2 miliony osob, které trpí nějakou formou alergie. Podle asociace Global Allergy and Asthma European Network získá problém alergií již v roce 2015 epidemických rozměrů a alergiemi bude trpět až polovina celé evropské populace.

Vlivy na vznik dětských alergií

Největší podíl na vzniku alergií má zcela jistě dědičnost, nelze však opominout ani další rizikové faktory. Značný vliv může mít výživa v prvních 6 měsících života, především na vznik ekzémů. Obecně lze říci, že z hlediska vzniku alergie je podstatné, s čím se setká dítě v období po narození. Není příliš vhodné vystavit novorozence agresivnímu vlivu prostředí. To se netýká jen toho, že v prostředí, kde se malé dítě pohybuje, nikdy nedovolíme nikomu kouřit. V jeho okolí by se mělo snížit na minimum používání chemických látek, a to především ve formě aerosolu (spray) a v žádném případě není vhodné přivézt dítě do zcela nového interiéru po vymalování a opatřeného novým nábytkem, koberci a záclonami. Chemické látky v nich obsažené mohou dráždit, ale především ovlivňovat imunitní systém nevhodným způsobem, a tím podporovat vrozenou dispozici k alergické, tedy přehnané reakci organismu na běžné součásti prostředí.

Nejčastějším onemocněním obecně u dětí je alergická rýma pylová a atopický ekzém. Obě tyto alergie představují více než polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. Jedním z nejčastějších chronických onemocnění vůbec je astma. S výskytem astmatu a alergií jsou spojeny špatná kvalita venkovního ovzduší, vystavení alergenům ve vnitřním prostředí a stresující životní styl. Rostoucí trend ve výskytu astmatu je zřejmý zejména v městském prostředí. Podle výzkumů Státního zdravotního ústavu existuje také souvislost mezi změnami klimatu a rostoucím výskytem astmatu a alergií u dětí. V důsledku vyšších teplot a dřívějšího nástupu jara se zvyšuje množství vzdušných alergenů. Během posledních let se citlivost na pylové alergeny v mnoha částech Evropy téměř zdvojnásobila, a to zejména u mladých lidí.
Naše děti vyrůstají často v umělých podmínkách měst, kde je rodiče ukrývají před špatným ovzduším v uzavřených budovách, kde tráví většinu svého času. Stále platí, že nejvýznamnějšími alergeny jsou pyly, především trav a plevelných rostlin, ale i v bytech máme vydatné zdroje rizikových látek, které buď jsou alergeny, nebo podporují vznik alergických reakcí. Lidé bohužel přesto stále věří, že „můj dům, můj hrad“, tam žádné nebezpečí nehrozí, a podle toho se také chovají.