V posledním desetiletí jsou alergická onemocnění celosvětově trvale na vzestupu a narůstají zejména v dětské populaci. Alergeny vnějšího prostředí si všichni uvědomujeme, ale většina z nás zapomíná na nástrahy uvnitř domova, které ovlivňují především zdraví malých dětí. V současné době je však na trhu mnoho inovativních řešení, z nichž jsou nejkomplexnější tzv. zdravé byty s řízenou výměnou vzduchu, které nabízí ideální prostředí se sníženým výskytem potenciálních alergenů pro vývoj našich dětí.

Alergeny působící na děti v domácím prostředí

Určit alergii dítěte bývá obtížné. Příznaky jsou totiž podobné běžnému nachlazení. Patří mezi ně kýchání, plný nos, únava, bolesti hlavy a slzení očí. Vodítkem pro zjištění příčin potíží může být celková délka trvání příznaků. Příznaky alergie totiž ustupují brzy po odeznění vlivu alergenu. To obvykle nastává během několika hodin. Alergie může způsobovat poruchy spánku a špatný výkon ve škole.

Je prokázáno, že značný vliv na alergie má i domácí prostředí. Prašnost v bytě či domě závisí na klimatických a zeměpisných podmínkách, ročním období, způsobu vytápění a větrání, na zařízení bytu i počtu osob, které byt obývají. Množství i kvalita prachu se samozřejmě liší podle toho, jestli se nachází například v ložnici, kuchyni či koupelně.

V domácím prostředí také alergie zhoršují roztoči, malí členovci, které jsou pro oko neviditelní. Nejvíce je jich v matracích, polštářích a dekách, kde mají správnou teplotu, vlhkost a potravu. Živí se kožním odpadem. Nejvíce alergikům způsobují potíže hned ráno po probuzení, a to rýmou, atopickým ekzémem nebo astmatem. Tato alergie se objevuje v průběhu celého roku, nejvíce v podzimních a zimních měsících, kdy je vyšší vlhkost. Nejvíce alergizující složkou domácího prachu jsou právě alergeny roztočů. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat 2 000 – 15 000 roztočů. Ostatní části bytu jsou na ně moc suché. Roztoči totiž potřebují k životu vlhkost nad 50 %. Ideální vlhkost v domácnosti by se proto měla pohybovat mezi 30 a 50 %.

Vysoká vlhkost také zvyšuje riziko alergických a revmatických onemocnění a dochází při ní ke vzniku plísní. Plísním se dobře daří i ve starých a nově zateplených budovách, chatách a chalupách. Často je zde najdeme pod koberci, ve starých textiliích, čalouněních a spižírnách. Poznáme je i podle charakteristického zápachu.

Plísním se daří i na vlhkých zdech a vzduchem létají jejich zárodky – tzv. spory. Ve vnitřním prostředí některých budov plísně dokonce předčí výskyt roztočů. Ideální podmínky pro množení plísní v bytě nastávají v době, kdy se snižují venkovní teploty. V bytech se začíná topit a méně se větrá. Plísně domácí se na rozdíl od těch venkovních vyskytují v prostředí člověka celoročně a způsobují tak zdravotní potíže trvale. Ke svému růstu potřebují rovněž vhodné podmínky s relativní vyšší vlhkostí vzduchu přes 50 % a vhodnou teplotu. Vdechování spor plísní může způsobit i u nealergického jedince trvalý dráždivý kašel a rýmu, u alergika závažnější projevy průduškového astmatu a alergické rýmy s celoročním průběhem.

Z alergenů, které se v bytech vyskytují a mohou na děti působit, je nutno zmínit i alergeny domácích zvířat, která s námi sdílejí naše obydlí. Městský člověk si do betonové džungle přináší divokou přírodu v upravené formě a do městského bytu si pořizuje domácí mazlíčky, kteří s ním sdílejí nejen byt, ale často i lože. Alergeny psů a především koček obsažené v jejich slinách, jsou pro děti velmi agresivní.
Avšak ani rodiče, kteří nedovolili svému alergickému dítěti domácího mazlíčka, nemají nad zvířecími alergeny vyhráno. Alergeny především koček jsou extrémně lepivé, takže je lidé nevědomky roznášejí na oblečení.

Dalšími významnými alergeny jsou pyly, které létají vzduchem, takže se dostanou i do domácího prostředí. Pylová sezóna překvapivě často začíná už v zimě, někdy první lísky a olše rozkvetou už koncem ledna. V České republice má pylová sezóna tři hlavní období – jarní, kdy kvetou hlavně stromy, letní, kterému vévodí květní období více než 200 druhů trav, a podzimní, nebo spíše období konce léta, kdy nás mohou zlobit plevele.

S podzimem klesá venkovní teplota a lidé se ohřívají doma. Během topné sezóny se zvyšuje nemocnost a lidi obtěžují většinou banální infekce horních cest dýchacích zintenzivněním alergických problémů vyvolávaných alergeny domácího prachu, který se při vytápění místností daleko více víří. Domácí prach obsahuje částice organického i anorganického původu. Z organických se jedná mimo jiné o alergeny roztočů, spory plísní, alergeny uvolňované domácími zvířaty a rozpadlými částečkami z pokojových rostlin. Anorganické prachové částečky jen mechanicky dráždí naše sliznice, ale organické vyvolávají alergické problémy.
Z látek, které mohou podpořit vznik alergické reakce, je třeba zmínit i oxidy dusíku, které v bytech vznikají při použití plynových spotřebičů. Kuchyň s plynovým sporákem by měla být velmi dobře větraná, stejně jako koupelna, ve které je umístěn plynový spotřebič. Oxidy dusíku vznikají zcela přirozeně při hoření reakcí vzdušného kyslíku a dusíku. Plynové spotřebiče, především pokud jsou umístěny v koupelně, mohou představovat i další riziko: otravu oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování, tedy pokud není k dispozici dostatek kyslíku. Proto koupelna bez větracích systémů představuje značné riziko, neboť se oxid uhelnatý může hromadit a může tak dojít k akutní otravě.