Vzpomínáte si na pohádku o Jeníčkovi a Mařence, kdy seJežibaba snažiladěti vykrmit a každý den kontrolovala, zda jsou už dostatečně tlusťoučké? Zdá se, že roli zlé Ježibaby v dnešní době převzala řada milujících rodičů a prarodičů. Jak jinak si vysvětlit, že téměř každé sedmé dítě v naší republice trpí nadváhou či obezitou?

Ačkoli počet obézních dětí stoupl ve všech státech Evropy od roku 1980 více než trojnásobně a v České republice se potýká s problémy nadváhy či obezity 15 % dětí, můžete své ratolesti před touto hrozbou celkem snadno uchránit. A nemusíte sahat k drastickým dietám či drahým a nedostupným opatřením. Stačí do každodenního režimu zařadit zdravý pohyb, z jídelníčku vyloučit sladké nápoje,fast foody s vysokým obsahem nasycených tuků a dbát na dostatečný příjem ovoce, zeleniny a prospěšnýchtuků.

U obezity to nekončí…

Obezita v dětském věku zvyšuje riziko výskytu závažných onemocnění (vyšší hladiny cholesterolu, cukrovky a zvýšeného krevního tlaku), která se dříve objevovala především u dospělých. Základní příčinou tohoto nepříznivého stavu je špatná výživa a nezdravý životní styl. Děti s nadváhou si nesou se svými kily navíc celoživotní problém. Z lékařských statistik vyplývá, že pouze 10 % obézní dětí se tohoto problému navždy zbaví. „Začarovaný kruh, do kterého spadá stále více dětí, spočívá v časté konzumaci jídel s vysokým obsahem nasycený tuků, zejména v podobě fast foodů, které jsou navíc velmi slané, tudíž vyvolávají žízeň. Dětitak rovnou sáhnou i po kelímku sladkého nápoje,“ říká dětská kardioložka doc. Zuzana Urbanová z Kliniky dětského a dorostového lékařství v Praze.

Hlavními součástmi léčby obezity je úprava životosprávy a zvýšení pohybové aktivity.„U dětí považujeme prevenci nadměrného zvyšování tělesné hmotnosti za daleko účinnější, než samotné léčení nadváhy nebo obezity,“ vysvětlujedoc. Zuzana Urbanová, a dodává: „Prevence spočívá v zajištění rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie.Základním preventivním i léčebným opatřením je dieta, kterou dnes chápeme jako racionální výživu, a měly by ji dodržovat všechny děti. Jejím základem je rozumná strava se sníženým obsahem živočišných tuků a preferencí kvalitních rostlinných tuků a olejů. Jejichpředstavitelem je např. cenově dostupný řepkový olej.

Jak správně nakrmit děti?

Dětská strava by měla být dostatečně pestrá a přiměřená věku, zdravotnímu stavu a fyzické aktivitě každého dítěte. Pravidelný a vyvážený jídelníček je základem pro správné hospodaření těla s přijatou energií, které by měla být rozložena do 5ti denních dávek s odstupem 2,5 – 3 hodin v podobě snídaně, dopolední svačiny, oběda, odpolední svačiny a večeře, přičemž 60% energieby mělo být přijato v první polovině dne (včetně oběda). Alespoň 1x týdně je vhodné zařazovat bezmasý den a snažit se o zachování každodenního podílu syrové stravy v podobě zeleniny a ovoce.

Postupně s věkem je žádoucí do dětského jídelníčku zařazovat více potravin s podílem celozrnné mouky (pečivo, těstoviny), která je hodnotná obsahem vitaminů a minerálních látek. Čerstvá nebotepelně upravená zelenina by měla být součástí každého jídla dne, přičemž dennípodíl zeleniny a ovoce je třeba udržovatv poměru 2:1. Minimálně 1x týdně by se v dětském jídelníčku měla objevit jídla z luštěnin, která představují bohatý zdroj rostlinných bílkovin, vlákniny a mají nízký glykemický index.Dále je třeba preferovat netučné maso a alespoň 2x týdně zařazovat pokrmy z ryb sladkovodních i mořských, které hrají významnou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění či chorob z nedostatku jodu. Mléčné výrobky je třeba vybírat polotučné (mléko s obsahem 1,5 % tuku, sýry do 30 % tuku, jogurty do 3 % tuku) a přednostně zařazovat zakysané mléčné výrobky.

Tuky v dětském jídelníčku

Zvláštní kapitolou dětského jídelníčku jsou tuky, které by měly tvořit asi třetinu energetického příjmu. Je však nutné věnovat pečlivou pozornost výběru správných druhů. „V dětském jídelníčku je třeba maximálně omezit potraviny s vysokým podílem nasycených (živočišných) tuků a to i ve skryté formě.  Mezitakové patří např. plnotučné mléko a smetanové mléčné výrobky, uzeniny a masné výrobky, tučné maso, chipsy, jemné a trvanlivé pečivo či některé cukrářské výrobky s tučnými krémy a polevou,“říká nutriční terapeutka Poradenského centra Výživa dětí Hana Knížková a dodává: „Vhodnou volbou je používání kvalitních rostlinných olejů, z nichž je pro naši populaci ideální např. řepkový olej. Přínos řepkového oleje spočívá v nízkém podílu nezdravých nasycených mastných kyselin a velmi vysokém obsahu prospěšných vícenenasycených mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to zejména díky pozitivnímu ovlivnění hladiny cholesterolu.“ Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin je podle posledních výzkumů důležitý i pro vývoj dětí a zdravotní stav těhotných žen, ovlivňuje i kvalitu kůže a podílí se na obranyschopnosti organismu. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah nasycených mastných kyselin a z hlediska obsahu omega3 mastných kyselin patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu. Zařazení řepkového oleje do dětského jídelníčku funguje jako prevence budoucího rozvoje kardiovaskulárních onemocnění u dětí.

Pokrmy pro děti bychom měli připravovat z kvalitních potravin. V případě tuků nejde pouze o množství, ale také o prospěšnost vybraného druhu. „Nutričně hodnotný řepkový olej je pro dětskou kuchyni výhodný i díky své jemné chuti. V jídlech připravených za použití řepkového oleje nedominuje tuková příchuť a děti je neodmítají, jak tomu často bývá v případě chuťově i aromaticky výrazného oleje olivového,“ vysvětluje nutriční terapeutka Hana Knížková. Řepkový olej je univerzálně použitelný a hodí se k přípravě zeleninových salátů, stejně tak jako na tepelnou úpravu pokrmů. V obchodech je sice méně zastoupen než například slunečnicový, ale kdo hledá – najde.  Jeho výhodou je také jeho cenová dostupnost.