Pro své zdraví můžeme udělat mnohé. Můžeme sportovat, dopřát si dostatečné množství odpočinku, snažit se vyhnout stresu. Ale nic neovlivní naše zdraví jako to, co denně jíme. Nehovoříme tu o hubnutí ani zdravé stravě, ale hlavně o tom, že je třeba jíst kvalitně. Protože se kvalita potravin za posledních 50 let výrazně zhoršila s příchodem průmyslového potravinářství. Populace se odklonila od přírody a začala využívat umělých náhrad.

V supermarketech se začaly objevovat stále častěji polotovary, potraviny s uměle prodlouženou dobou trvanlivosti a ze zeleniny se vytratila barva i chuť. Sice není problém sehnat v lednu jahody, ale chuťově letní ovoce symbolizující lásku nepřipomíná ani trochu. Stále častěji na nás také útočí potraviny s neuvěřitelně nízkou cenou. Je to možné např. díky přidání nejlevnějších tuků do výrobku. A ty jsou, jak je nám známo, velice škodlivé pro naše tělo. A mnohým z nás už dochází trpělivost. Vždyť éčka se přidávají místo surovin, které jsou často pro tělo prospěšné.

Proto je v současnosti silně citelný opačný trend a to zdravého životního stylu s důrazem na tradiční produkci potravin. Média se tomuto problému začala více věnovat, web doslova zaplavili food bloggeři, vznikají stránky věnující se pouze kvalitním potravinám a dokonce si můžete stáhnout i mobilní aplikaci usnadňující rozpoznání takových potravin. A to má dopad především na zákazníka. Své o tom ví i známý český šéfkuchař Filip Sajler z Pankráckého Rynku: „Přál jsem si, aby se lidé více zajímali o to, co kupují za potraviny. Ale víme, že vyznat se v tom, co se na obalech píše, je velice složité. Zákazník musí přesně vědět, co má hledat – výrobci jsou stále důmyslnější v kamuflování mnohdy i nebezpečných látek, které přidávají do svých výrobků, aby šetřili náklady, ale kvalitní potravina je jenom jedna a na té se neušetří.“

Éčka v potravinách

– vylepšují vlastnosti výrobků. Některá jsou přírodního původu, mnoho jich je však uměle vyrobených. U některých potravin je použití přidaných látek zakázáno. Jedná se např. o cukr, med, nearomatizovaný čaj, máslo, mléko, neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, přírodní minerální voda a balená pramenitá voda nebo sušené těstoviny (kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety).

E621 – L glutaman sodný – nebezpečný alergen – přidává se do jídla kvůli zvýraznění chuti. Ani nepoznáte, že kuřecí polévka nemá s kuřetem nic společného.

Transmastné kyseliny – vznikají při výrobě ztužených tuků a způsobují vážné kardiovaskulární potíže, zvyšují špatný cholesterol a samozřejmě kila jdou nahoru.

Kvalitní nerovná se dražší.

Dávno neplatí, že kvalitní musí být i zákonitě dražší. Výrobce na zákazníkovi chce jednoduše za každou cenu vydělat. Kuřecí separát, sýr sýrového typu, výrobní salám a krásným příkladem je také křehčené maso. To se na první pohled může zdát jako levnější, protože kilogram krůtího křehčeného masa se prodává průměrně o 20 korun levněji. Ovšem po rozmrazení a upečení takové maso sníží svoji váhu o 350g! Kvalitní nekřehčené krůtí maso je sice o 20 korun dražší při pořizování, ovšem tepelnou úpravou přijde pouze o 170g!  Výsledná porce upečených mas na talíři pak jasně dokazuje, že i to, co se na první pohled může zdát jako levnější a výhodnější je jen chytrý tah obchodníka.

Syrové Po upečení
Krůtí maso 1kg/ 200,- 829g (1kg/ 241,-)
Křehčené krůtí maso 1kg/ 180,- 648g (1 kg/ 278,-)

V křehčeném masu je obsah masa mezi 75- 90 %, zbytek tvoří voda, sůl, éčka, zahušťovadla, pšeničná vláknina a další látky, které byste v mase nikdy nehledali.

Jedovaté maso?

Snídaně typického Čecha je pečivo s šunkou nebo salámem. Však také Česká republika patří mezi státy s nejvyšší spotřebou uzenin. Obzvláště u masa a uzenin platí, že zákazník nakupuje očima. To výrobci vědí až moc dobře a masné produkty připravují tak, aby v regálech obchodů zůstaly co nejdéle s lákavou červenou nebo narůžovělou barvou. Nakupující by očekával, že uzeniny jsou vyráběny z masa, soli a koření. Ovšem jsou pak plné přidaných látek a mnohdy i dusitanů, které jsou označovány za jedy. Podle hygienické vyhlášky obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l ovšem u uzenin je tomu až 150- 200 mg/kg masa. Na produktech mají označení E 249, E 250, dusitan sodný nebo dusitan draselný. Ideální je nevyžadovat uměle vytvořenou trvanlivost a nejvyšší míru estetiky. U jídla jde především o chuť a tu najdete v poctivých potravinách.

 

Zeptali jsme se Filipa Sajlera, garanta Pankráckého Rynku, čím bychom se měli řídit při nakupování potravin:    

1. Nakupujte pouze tam, kde můžete produktům /prodejci/ surovinám 100% důvěřovat.

2. Nejdůležitější je místo původu suroviny nebo důvěryhodný producent.

3. Čtěte obal, prohlédněte si etiketu, ptejte se, odkud výrobek/ surovina je, místo původu je důležité.

4. Nakupujte vždy nejčerstvější a pocitově nejkvalitnější suroviny, myslete na to, že to, co jíte, je důležité.

5. Dejte na základní instinkty a pocity, když vám něco nevoní nebo se vám surovina nezdá, nekupujte ji.

6. Přemýšlejte o tom, co nakupujete a jíte. To, co jíte, tím se stáváte, každé sousto je

důležité.

7. To, co dáváte do hrnce, je základ úspěchu: kvalita surovin + poctivé kuchařské postupy = nejlepší jídlo na světě.

8. V jednoduchosti je největší síla.

www.pankrackyrynek.cz

 

Foto: ielement