Výživa dítěte v prvních 1000 dnechmá zásadní vliv na celý jeho život, proto by mělo přijímat energii ze zdravých zdrojů, které mu dodají potřebné látky pro tělesný i psychomotorický rozvoj. Jako zdravé potraviny jsou obvykle označovány ty, které neobsahují příliš nasycených tuků, cukru a sodíku, ale zároveň jsou bohaté na energii a ostatní základní živiny. Takovou potravinou jsou například obilné kaše.

morguefile

Věděli jste, že . . . ?

Rané dětství je, v porovnání s ostatními obdobími života, obdobím rychlých změn. Průměrné malé dítě do věku pěti měsíců přibere na dvojnásobek své původní hmotnosti, do věku 1 roku na trojnásobek a do 2 let na čtyřnásobek. Do konce prvního roku je dítě o 50 % vyšší než při narození, do 2 let je pak vyšší o 75 %. Kojenecký věk je velmi aktivní období i pro lidský mozek.Mozek kojence je minimálně dvakrát aktivnější než mozek dospělého. Abychom dodali mozku kojencedostatečnou výživu pro jeho správné fungování, musíme mu dodat i správné množství sacharidů – glukózy, která je nezbytným palivem pro mozkové buňky. Pro správnou funkci organismu během prvního roku života potřebuje kojenecminimálně 60 – 95 g stravitelných sacharidů denně.

S růstem dítěte stoupá i jeho aktivita, taktéž i spotřeba energie, a dítěti kolem šestého měsíce věku přestává mateřské mléko (případně náhradní mléčná výživa) stačit na pokrytí jeho energetických potřeb. Začínáme tedy zavádět nemléčné příkrmy, nejdříve zeleninové či maso-zeleninové a také příkrmy obilné, například ve formě kaší, které zlepšují celkovou výživu, a bylo u nich prokázáno mnoho pozitivních vlastností. „Hlavní výživovou složku obilnin totiž tvoří složité sacharidy a kaše přirozeně obsahují jenom malé množství soli a cukrů. Naopak v nich najdeme mnoho vitamínů, zejména skupiny B, a minerály jako železo a zinek, které jsou pro malé děti velmi důležité,“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf z iniciativy 1 000 dní do života.

První kaše by měla být čistě obilná s vhodným kojeneckým mlékem, velmi jemné konzistence bez přidaných přísad či cukru. Později je dobré zařazovat kaše s pestřejšími kombinacemi obilnin či ovoce. V českých zemích je obvyklé první obilné příkrmy podávat před spaním, protože kojence lépe zasytí na noc. Obilná kaše je ovšem vhodná nejen k večernímu zasycení, ale především jako vydatná cereální snídaně pro batolata.

Zdravá snídaně pro start do nového dne

Ne nadarmo se říká, že snídaně je hlavním zdrojem energie pro celý den, a proto bychom ji neměli vynechávat. Toto pravidlo platí u kojenců a batolat dvojnásob.Pravidelné snídání patří ke správným stravovacím návykům, které si člověk buduje právě už od raného dětství. Malé děti všakčasto dostávají snídani zcela nevhodnou–snídají pečivo se sýrem, máslem, šunkou nebo sladké pečivo, jako jsou vánočky, koláče či sušenky. Takové snídaně, typické pro jídelníček dospělého, ale obsahují příliš mnoho soli,jednoduchých cukrů či nevhodných tuků. Z aktuální studie provedené na více než 800 českých dětech ve věku do tří let vyplývá, že dětský jídelníček je především přesolený. Zároveň mají děti ve stravě i nadmíru cukrů. Není se čemu divit, protože podle studie přijímají dvouleté děti 20 % energie ze sladkostí! To logicky vede k nadváze a obezitě. Navíc malým dětem chybí železo.„Zdravá dětská snídaně byměla obsahovat předevšímkomplexní sacharidy bez přidané soli či jednoduchých cukrů. Sacharidy z obilnin jsou ideálním zdrojem zdravé energieavýrazně mohou pokrýt zdroje cenných látek pro každý den,“ upozorňuje MUDr. Frühauf.

Dítě není malý dospělý

Češi denně konzumují více než dvojnásobek doporučeného množství soli. Oproti ideálním 6 gramům přijmou zhruba 12 g. Tento zlozvyk si budují již v dětství. Složení dětské snídaně se totiž obvykle od té pro dospělého neliší. Přitom denní doporučené množství soli pro děti je výrazně nižší než pro dospělé. Kojenec svou doporučenou dávku obvykle vyčerpá jediným plátkem šunky.

Doporučený denní příjem soli

  • kojenec (do jednoho roku): 0,45 g
  • batole (12-36 měsíců): 1,7 g
  • dospělý: 6 g

Obsah soli ve 100g potravin, jež česká batolata běžně konzumují k snídani:

  • dětská šunka: 2,2 g
  • plátkový sýr 30%: 2,5 g
  • dětské párky: 0,5 g
  • chleba:1,3 g
  • rohlík: až 0,7 g/kus
  • mléčná kaše s věkovým určením: 0,2 – 0,3 g

Jakou obilnou snídani vybrat pro batole?

Obilné kaše jsou snadné na přípravu a určené přesně pro malé děti podle jejich věku. Právě věkové určení by mělo být základním vodítkem, jak kaše a cereálie vybírat. Není totiž vhodné podávat kojencům a batolatům sladké cereálie či kuličky plné cukru nebo celozrnné pečivo, které jejich trávicí trakt neumí ještě správně zpracovat. Na trhu je k dostání řada kojeneckých a batolecích obilných kaší a snídaňových cereálií, mezi kterými si každé dítě najde svého favorita, ať už se jedná o rýžové, krupicové či vícezrnné kaše s příchutí medu, vanilky nebo různých druhů ovoce. „Obilné kaše s věkovým určením jsou vhodnou potravinou s ohledem na výživovou hodnotu i surovinovou kvalitu. Jako potraviny určené kojencům a batolatům totiž podléhají přísným pravidlům pro bezpečnost potravin. V neposlední řadě rodiče vyberou díky věkovému určení kaši správné konzistence – pro kojence zcela jemné kaše, pro batolata hustější kaše s drobnými kousky,“vysvětluje MUDr. Frühauf.

Kaše pro děti vs. kaše pro každého. Je v nich rozdíl!

Kojenecké a batolecí kaše s určením věku jsou na rozdíl od kaší bez věkového určení upravovány tak, aby zohledňovaly aktuální vývojovou fázi dítěte. Kaše určené přímo pro malé děti také musí splňovat přísná kritéria hladiny kontaminantů, která je podstatně nižší než povolená hladina v kaších a cereáliích, které malým dětem přímo určeny nejsou. Legislativa EUrovněž zakazuje použití některých pesticidů při pěstování produktů, které jsou dále zpracovávány při výrobě kojenecké a batolecí výživy, avšak pro produkci běžnou jsou povoleny.Vybírejte proto kaše v regálech s dětskou výživou. Například klasická krupička žádné věkové určení nemá. Pro kojence a batolata se proto příliš nehodí.

Zavádění mléčných i nemléčných kaší s obilnou složkou do jídelníčku kojencůpodporují doporučení předních odborníků z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a z Evropského sdružení pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu. Přitom není na místě obava ze vzniku nesnášenlivosti lepku, ba naopak. Včasným zavedením lepku mohou rodiče celiakii předejít. Proto by do jídelníčku měli lepek zavádětmezi ukončeným 4. a 6. měsícem věku dítěte. Podle nejnovějších výživových doporučení pro kojence a batolata by se tedy dítě mělo s lepkem potkat hned s prvními příkrmy, a to například ve formě kojenecké krupicové kaše tedy s označením odpovídajícího věku.

Zpestřete svému batoleti obilnou snídani ovocem

Očištěnou a oloupanou hrušku (nebo jiné ovoce) nakrájejte na kousky a vařte do měkka (10 – 12 min). Nechte vychladnout a rozmixujte v mixéru. Přidejte 4 až 5 lžic vody z vaření nebo vychlazené převařené vody. Mixujte, dokud nevytvoříte hladké, řídké pyré, které smíchejte s hotovou kojeneckou kaší. Namísto vařené hrušky můžete použít i některý z 100% ovocných příkrmů.

Foto: morguefile.com