Všichni to důvěrně známe, přijde podzim a děti začnou přicházet domů ze školy s ucpanými nosy, chrapotem v krku a teplotou. Děti jsou k nachlazení náchylnější, protože ještě nemají dostatečně vyvinutou imunitu. V prvních dvou letech prodělají v průměru 8 až 10 nachlazení. U dětí, které navštěvují jesle, školku nebo mají staršího sourozence ve škole, může být počet ještě vyšší. Důvodem je i snadné šíření virů mezi dětmi, které jsou v blízkém kontaktu a ve větších kolektivech. Děti navíc nemají regulátory jako dospělí a v zápalu hry si neuvědomí, že jim mrznou nožky nebo ouška. A tak stačí jedna zapomenutá čepice, mokré rukavice nebo kamarád s nudlí u nosu a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat.

Nachlazení je nejčastější zimní nemocí. Nazýváme tak pestrou směs onemocnění horních cest dýchacích, kterou vyvolává až 200 různých typů virů. Nejčastěji se nachlazení vyvine právě v důsledku změny počasí a oslabení organismu. Většinou má lehký průběh a příznaky postupně vymizí zhruba za 7-10 dnů, a to i u dětí. Lék na nachlazení jako takové neexistuje, můžeme však zmírňovat jeho příznaky, kterými jsou zvýšená teplota, rýma (nejdříve tekutá a průhledná, později hustější a zbarvená), škrábání v krku, kašel, únava a bolesti hlavy.

Obecně platí, že při nachlazení dítěti nejvíce prospěje klid, dostatek tekutin a podávání lehce stravitelných jídel. Zdaleka není nutné, aby dítě bylo po celou dobu nemoci v posteli – stačí, když je v teple, neběhá a má dostatečný příjem tekutin.

Pozor na kašel

Nejčastější příznak, který obtěžuje děti stejně jako rodiče, je kašel. I po odeznění ostatních příznaků nachlazení může kašel trvat až 3 týdny. Zpočátku bývá suchý, dusivý a často děti budí. Přestože efekt léků, které mají kašel tlumit nebo usnadnit vykašlávání, je sporný, jsou tyto (zejména) čaje a sirupy téměř jedinou možností, jak jej léčit. Pokud se domníváte, že tyto léky mají u dětí jen malý efekt, můžete zkusit experimentovat s recepty našich babiček. Doporučuje se například mazání husího sádla na prsa (na odkašlání), nakrájená cibule s cukrem (jíst šťávu po lžičkách) a vůně eukalyptu (olejíček nakapat na kapesníček nebo nad svíčku).

Příznakem, který lze na rozdíl od kašle účinně tlumit, je vysoká teplota. Sama o sobě nemá pro podporu zápasu s infekcí význam, je nepříjemná a pro nebezpečí vzniku febrilních křečí je do jisté míry i nebezpečná. Zejména u malých dětí je proto dobré horečku tlumit, čímž také zajistíme, že se dítě lépe vyspí. Na sražení teploty používáme antipyretika. Na trhu najdeme přípravky ve formě suspenze, čípků i tablet. Jako účinnou látku můžeme zvolit paracetamol (např. Paralen sus) nebo ibuprofen (např. Ibalgin baby). Například takový sirup je možné podávat od 3. měsíce věku dítěte1. Podání je nutné konzultovat s lékařem. Teplotu je možné snižovat také zábaly nebo omýváním vlažnou vodou.

Nepříjemná rýma

Na léčbu rýmy je podle posledních studií nejlepší prosté promývání sliznice solnými roztoky (kapky nebo spreje s fyziologickým roztokem, modifikovanou mořskou vodou apod.). Tento postup má vliv nejen na zkrácení trvání rýmy, ale příznivě ovlivňuje i jiné příznaky nemoci (kašel, bolest v krku). Dítěti uleví také odsávání hlenů z nosu, zvláště před jídlem a spánkem, a zvlhčování vzduchu. Pokud má dítě z častého smrkání odřený nosík, můžete použít mast na ochranu před podrážděním pokožky (např. Borozan). Důležité je, aby se dítě samo dokázalo zbavit hlenu – tedy podpořit odkašlávání a smrkání.

Nachlazení samo o sobě není nebezpečné, bohužel bývá často příčinou spuštění virózy nebo je komplikováno následným zánětem. Nejčastější komplikací nachlazení u dětí je zánět středního ucha, který se objevuje především ve věku mezi 6 měsíci a třemi roky. Mezi příznaky patří neklid, pláč, bolest v oušku, rýma a vysoká teplota. Potíže se obvykle zhoršují ve večerních a nočních hodinách. V případě velké bolesti je nutno vyhledat lékaře a ouško nechat „píchnout“, což dítěti přinese okamžitou úlevu. Mívá-li vaše dítě opakovaně zánět středního ucha, mějte doma po ruce lék první pomoci (např. znecitlivující kapičky do ucha Octobacid), který na určitý čas zbaví dítě prudké bolesti.

Komplikace nachlazení

„Další komplikace z nachlazení mohou být záněty dutin a průdušek, v horším případě i zápal plic. Pokud dítě kašle zhluboka a stěžuje si na bolest na hrudi nebo smrká podezřele málo a stěžuje si na bolesti hlavy, pak je nezbytné neprodleně navštívit lékaře a počítat s tím, že se pravděpodobně nevyhnete antibiotikům,“ říká dětská lékařka, MUDr. Kristýna Zárubová.

Nachlazení bývá také často zaměňováno s chřipkou, u které je léčba zcela jiná. Chřipku totiž způsobuje virus s výsadním postavením. Jeho přítomnost obvykle signalizuje vyšší horečka a také větší pocit schvácenosti než u běžných viróz. Jedná se o závažnou infekci, kterou se u nás každoročně nakazí statisíce obyvatel a na jejíž následky zemře v ČR každý rok více než 2 000 lidí. Nejúčinnější prevencí proti chřipce je nechat se každý rok naočkovat. Očkování zajistí ochranu z 80 %, vakcína vyjde přibližně na 300 korun, přičemž řada lidí ji má hrazenou svojí pojišťovnou. Nejvhodnější doba k očkování je do konce listopadu (ale lze i v průběhu prosince), aby mělo tělo dostatek času vytvořit si protilátky.

Kdy kontaktovat lékaře?

* Když poprvé podáváte lék, který vaše dítě nemělo.

* Když chcete podat lék, ale vaše dítě má ještě jiné nemoci.

* Když chcete podat lék, ale vaše dítě bere ještě jiné léky.

* Když se příznaky nachlazení vyskytnou u dítěte mladšího 3 měsíců.

* Když má dítě ve věku 3-6 měsíců teplotu vyšší než 38°C nebo dítě starší 6 měsíců teplotu vyšší než 39°C.

* Když má dítě problémy s dýcháním.

* Když dítěti modrají rty nebo lůžka nehtů.

* Když rýma trvá déle než 10 dní.

* Když kašel trvá déle než týden.

* Když si dítě stěžuje na bolest uší nebo si na uši často s pláčem sahá.

* Když je dítě velmi spavé a odmítá jídlo a pití.

* Když se stav dítěte po počátečním zlepšení opět zhoršil.