Naučit dítě lyžovat nemusí být tak těžké, jak se na první pohled zdá. Mnozí rodiče sázejí na lyžařské školy, kde mají již vyzkoušené metody výuky. Nicméně se tak ochuzujete o celou řadu neopakovatelných zážitků a vzájemného poznávání.

Pokud sami nelyžujete, pak lásku k lyžím vaše děti získají mnohem hůře než děti lyžující společně s rodiči. Jde totiž nejen o sport, ale především společný zážitek.

Kdy začít s lyžováním

Nezačínejte dříve než ve třech až čtyřech letech, v době, kdy jsou děti po fyzické i mentální stránce připravené na dost neobvyklý způsob pohybu, a navíc ve velmi nepřirozené výzbroji. Zároveň nezačínejte dříve, než dítě chce. Je dobré jezdit na hory již dříve, třeba jen na sáňkování.

Než dětem dáte nohy do lyžáků, vyzkoušejte lyže pro nejmenší bez nutnosti lyžáků. Lyže tzv. First step a Second step jsou vhodné pro první krůčky i základní výuku na sněhu pro nejmenší. Nikdy na dítě nespěchejte a netrapte ho déle, než samo chce.

Je vhodné nechat děti seznámit se s lyžáky již doma. Nechte je, aby si vyzkoušely chůzi dopředu, otáčet se, prostě si navyknout na nezvyklou botu a dlouhé lyže. Samozřejmě je nutné dítě upozornit, že na koberci to neklouže, a tedy že na sněhu to bude jiné. Dbejte na to, aby toho byla zábava, ne nutnost.

První kroky na sněhu

Při výběru prvních lyží nehleďte na značku jako spíš na to, aby byly o 10 až 20 centimetrů kratší, než měří dítě. Aby mu byly zhruba po bradu. Není od věci vsadit i na lyže z bazaru.

U lyžáků je to ale jiné. Nevýhoda bazarových lyžáků je ta, že jsou vyšlapané a dítěti dost často špatně sedí. Lyžáky by předně dítěti neměly překážet při pokusu o náklek. Tedy holeň by měla sevřít s chodidlem ostrý úhel a neměla by tak překážet  dítěti při chůzi ani v zaujetí optimálního postoje při jízdě na lyžích.

Při výběru lyžáků je tedy důležité vyjmout vnitřní botu ze skeletu lyžáku, dítěti vnitřek nazout a požádat ho, aby zatlačilo silou chodidlo do paty. Potom rodič pohmatem zjistí pozici palce v botě. Když se dítě obuje do kompletního lyžáku, tak po zatažení přezek se při výrazném nakleknutí nesmí zvedat pata chodidla. Zároveň při výsedu s lýtky opřenými o manžety bot se nesmí tlačit palce ve špičce skeletu. Vždy je nutné zkoušet obě boty najednou.

Jak začít

Dítě obuté do lyžáků a na lyžích (bez holí) jen na rovince vyzkouší:

  • ťapkat dopředu, je třeba je připravit na to, že to klouže dopředu/dozadu, a naučit je klouzat se
  • otáčet se na místě, chodit (klouzat) do vzdálenosti tři až pět metrů a do různých směrů
  • totéž na velmi mírném sklonu rovinky

Zpravidla nácviky stačí 1–3x v délce cca 10 min.

První sjíždění

Nutný je opravdu velmi mírný svah s bezpečným dojezdem a s vyloučením rychle jedoucích lyžařů. Výborné možnosti najdete v každém rozsáhlém středisku, kde je bezpočet upravených modrých a zelených sjezdovek.

Existuje celá řada metod výuky, které mají různé názvy. V podstatě jde ale především o hru a o co nejpřirozenější způsoby pohybu dětí po svahu. Nejsou nutné a ani žádoucí nějaké přesné metodické postupy. Celý nácvik dítě ale musí bavit, tzn. že není ani tak důležitá volba metodiky jako zajištění dobré atmosféry a motivace. Toho se nejlépe dosáhne, když se málo „nacvičuje” a hodně jezdí.

Mezi výukou dětí a dospělých není třeba dělat nějaké velké rozdíly. Rozdíly mohou být pouze ve schopnostech fyzických (silové a obratnostní rozdíly) a mentálních (udržení pozornosti, a schopnost pochopit teoretický výklad).