Z dávných lidových zvyků a tradic se některé dosud doposud. Je to především zdobení stromečku, v mnoha případech ale i chvojí a jmelí, a pak o Štědrém večeru třeba rozkrajování jablka nebo rybí šupina v peněžence. Různých vánočních tradic je ale mnohem víc.

Vánoční stromeček

V českých zemích se vánoční stromeček poprvé objevil v roce 1812, kdy doma ozdobil jedličku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. V dalším roce už stromečky byly v mnoha dalších pražských domácnostech, ale mimo Prahu se dostávaly pomalu. První zmínky o stromečku na vesnicích jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Tehdy se ale zdobily převážně jen jablky a ořechy, později přibyly perníčky a svíčky. Ozdoby se postupně vyvíjely až do současných podob. Ozdobený stromeček je dnes neodmyslitelnou součástí Vánoc. Je nejen dekorativní, ale má i magickou moc a Ježíšek pod něj dává dárky. Stromeček by se podle tradice měl zdobit až na Štědrý den a jako poslední se na jeho špičku umísťuje hvězda.

Chvojí

Zelené větvičky jehličnanů byly svým způsobem předchůdcem vánočních stromečků. I chvojí se zdobilo a zdobí dodnes, protože je v mnoha domácnostech především jako dekorační prvek. I chvojí má ale svoji symboliku – údajně chrání před zlem a nemocemi.

Jmelí

Kdysi bývalo jmelí jen zelené, dnes je k dostání i stříbrné, zlaté a v mnoha dalších barvách, které odpovídají modernímu pojetí Vánoc. Jmelí má ale vždy být darované, protože jedině darované přináší štěstí. Snítky se nejčastěji věší pod světlo nebo do obruby dveří – podle pověry má muž právo pod zavěšeným jmelím políbit každou ženu nebo dívku.

Kapr a rybí šupiny

Smažený kapr nebo jiná ryba k štědrovečerní večeři nemá dlouhou tradici. Dříve se na Štědrý den jedly především polévky a luštěniny. Ryby se nejprve objevily u bohatých měšťanských rodin a na vesnici si je začali připravovat až ve 20. století. Ryba je dnes ale už tradiční součástí večeře na Štědrý den, ovšem populární kapr je často nahrazován štikami a pstruhy, ale i lososem, mořskými rybami a plody moře.

Rybí šupina v peněžence podle tradice zaručuje, že v ní vždy budou nějaké peníze.

Rozkrajování jablka

Jablko se rozkrajuje napříč po štědrovečerní večeři. Pokud je uvnitř hvězdička s pěti cípy a zdravými jadérky, znamená to v příštím roce zdraví a štěstí.  Červavý jádřinec naznačuje možnost nemocí a je-li uspořádán do kříže, může být další rok poměrně nepříznivý. Osudu je ale možné trochu pomoci výběrem hezkého velkého jablka. 🙂

Jádra vlašských ořechů

Čtyři zdravá jádra ze čtyřech rozlousknutých vlašských ořechů znamenají zdraví po celý nový rok, s každým vyschlým nebo zplesnivělým jádrem se tento předpoklad snižuje. I zde se ale dá předpověď trochu ošidit správným výběrem ořechů.

Lodičky ze skořápek ořechů

Do prázdných skořápek od vlašských ořechů se přilepí nakapaným voskem malá svíčka a ořechová lodička se zapálenou svíčkou se dá do větší nádoby s vodou. Když vydrží dlouho plout a svítit, čeká vás šťastný život. Pokud pluje směrem doprostřed nádoby, vydáte se na nějakou cestu, drží-li se u krajů, budete spokojení doma.

Lití olova

Staročeský zvyk lití olova je poněkud náročnější na přípravu, ale můžou se do něj zapojit najednou všichni přítomní. Nad plamenem se roztaví kousek olova a to se pak najednou vylije do misky s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ztuhne, se všichni snaží shodnout na tom, co toho, kdo olovo roztavil a nechal ztuhnout, v příštím roce čeká. Konečný tvar olova je také možné brát jako odpověď na předem danou otázku.

Házení botou

Svobodní dívky můžou na Štědrý den snadno zjistit, jestli se budou v dalším roce vdávat. Bota se hází přes hlavu, a pokud dopadne patou směrem ke dveřím, svatba se konat nebude, když ale směrem ven míří špička boty, dá se svatba očekávat.

Třesení stromkem

V žádném případě se nejedná o třesení nazdobeným vánočním stromečkem, ale o třesení mladou jabloní nebo zlatým deštěm někde venku. Tento prastarý zvyk se udržuje většinou už jen na venkově, kde svobodná dívka po štědrovečerní večeři vyběhne a zatřese stromkem. Z míst, odkud se pak ozve první zaštěkání psa, by měl přijít ženich.

Štěstíčka

Na malé papírky se napíší jednoslovná hesla – například zdraví, spokojenost, peníze, štěstí, bohatství, cestování, práce, svatba… Papírky se pak vloží do misky nebo do košíku a po večeři si každý vytahuje postupně lístečky, z kterých pozná, co ho čeká v dalším roce a po přečtení papírek vrátí zpět pro další. Podle tradice by každý u stolu měl napsat maximálně tři hesla tak, aby je ostatní nevěděli, a také by si každý víc jak tři hesla neměl vytáhnout. I v tomto případě se dá osud obelstít, když budou slova na lístečcích pozitivní.

Koleda

Koledování je v našich zemích tradice, která má kořeny až ve středověku a ještě v nedávné době se tento zvyk udržoval na vesnicích.  Koledníci obchází domy, zpívají písně, recitují říkanky, přejí veselé Vánoce i vše nejlepší v novém roce, a za to pak dostávají různé odměny.

Hlavní období koledování bylo mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů. S tradiční vánoční říkankou je spojený svátek svatého Štěpána 26. prosince – „Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu nesu koledu, upad jsem s ní na ledu…“ jsou verše, které zná asi každý.

Koledy se dnes zpívají v některých domácnostech u vánočního stromečku, více jsou slyšet v kostele nebo na vánočních trzích. Jejich živá interpretace se stále více nahrazuje pouštěním nahraných a nazpívaných koled z hudebních nosičů.

Ježíšek

Ježíšek je tradiční kouzlem tajemství zahalená nejdůležitější bytost našich Vánoc. Podle tradice právě on rozdává dárky, které nechává pod vánočním stromečkem. Na rozdíl od jiných podobných štědrých bytostí, jako je například Santa Claus, nikdo nikdy našeho Ježíška ještě neviděl, a způsob, jakým dárky pod stromeček dostává, je také stále velkým tajemstvím. Děti – a velmi často v rámci dodržení této půvabné tradice i dospělí – píší Ježíškovi dopisy se svými přáními. Nechávají je za oknem, odkud psaní náhle a nečekaně mizí a pak všichni doufají, že budou splněna.

V našich zemích dárky původně nosil svatý Mikuláš, Ježíšek se k nám dostal až v devatenáctém století z Německa. Tradice Mikuláše ale zůstala také a tak především dětem v současnosti nosí dárky 6. prosince Mikuláš a na Štědrý den ježíšek.

Dárky

Rozdávání dárků je stará tradice, v současnosti ale v jiné podobě. Kdysi dárky dostávali koledníci a v rodinách se dbalo spíš na duchovní, než na materiální rozměr Vánoc. Postupem času se začaly dávat dárky především dětem. Jedinečnou příležitost pak začali využívat výrobci a prodejci, a v současné době jsou pro ně Vánoce jedním z nejlepších ročních období. Jako „dárek“ se v podstatě nabízí téměř vše…